Synchrony and diachrony

 

                                                                  ÚSTAV KLASICKÝCH STUDIÍ
brno1A JEDNOTA KLASICKÝCH FILOLOGŮ – BRNĚNSKÁ POBOČKA

si Vás dovolují pozvat na přednášku, kterou prosloví

 Catarina Gaspar, Ph.D.

(University of Lisbon, Department of Classical Studies)

Synchrony and diachrony. Historical context: orality, culture and writing. The concept of "vulgar Latin" - in antiquity.

  Language substrata, and adstrata and superstrata. Bilingualism and linguistic contact in antiquity.The paleohispanic languages of the Iberian Peninsula. The Romanization of Hispania.

Přednáška se koná v úterý 12. března 2019 v 16.00 hod. na Ústavu klasických studií, v posluchárně A 21 (FF MU, A. Nováka, 1, budova A, 1. patro)

 

Dějiny lékařství

 

 

KZ mikrocefalus 1Ústav řeckých a latinských studií srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku

Dějiny lékařství a zdravotní stav populace v Řecku před rokem 500 př. Kr.,

kterou přednese

PhDr. Tomáš Alušík, PhD. (1. LF UK)

 

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 28. února 2019 v 18h na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).  

Anotace přednášky: 

Obrázek 13Přednáška shrne zdravotní stav a dějiny lékařství v Řecku od přelomu svrchního paleolitu a mezolitu – okolo roku 10000 př. Kr. po archaické období, ukončené rokem 500 př. Kr. Z hlediska metodologie bude užit interdisciplinární přístup a kombinace výpovědi 4 kategorií pramenů (antropologické; literární; ikonografické; archeologické (v užším smyslu)). Základním pramenem je každopádně soubor dochovaných lidských ostatků ze 172 lokalit na území celého dnešního Řecka, zahrnující ostatky alespoň 8871 jedinců.

Ve sledovaném antropologickém souboru se vyskytuje 5 základních kategorií skeletálních a 8 základních kategorií dentálních patologií. Je ale třeba zdůraznit, že ostatky řady jedinců vykazovaly několik různých druhů skeletálních, resp. skeletálních i dentálních patologií zároveň. Na některých ostatcích jsou také patrné stopy léčebných (především chirurgických) zákroků – např. trepanace, případně zářezy od skalpelů).

Antropologický materiál nás také informuje o základních demografických parametrech tehdejší populace, které se ve zkoumaném období postupně měnily (zároveň tedy reflektují změny životních podmínek). Průměrná výška ze 157 cm u mužů a jen 138 cm u žen v mezolitu stoupla až na 170.49 cm u mužů a 156.5 cm u žen v archaické době. Nárůst hodnot průměrné výšky koresponduje i se vzrůstem průměrné míry dožití – od 30.6 roku v neolitu po 36.3 roku v archaické době. 

Ve studovaných pramenech jsou doloženy 4 hlavní tradice řecké medicíny před rokem 500 př. Kr.: tradice invazivní; tradice neinvazivních procedur; profylaktická tradice a gynekologicko-porodnická tradice. Z literárních zmínek je také známo 4-6 jmen lékařů, kteří jsou vůbec nejstaršími historicky prokázanými lékaři v Evropě.

Celkově z pramenů vyplývá, že řecká medicína se vyvinula na poměrně vysokou úroveň se slušnou znalostí lidské anatomie (doloženou ikonografickými prameny) a kombinující empirické i čistě religiózní komponenty již v prehistorickém období. Zároveň výpověď pramenů nasvědčuje tomu, že základní znalosti, principy a koncepty řecké prehistorické a archaické medicíny byly pouze převzaty Hippokratem a jeho školou v 5.-4. století př. Kr. a v jejím rámci dále systematizovány a vyvíjeny. Spousta invazivních/chirurgických zákroků, lékařských procedur i léčiv popisovaných hippokratiky je ve skutečnosti mnohem staršího, pravděpodobně již prehistorického původu. Hlavním a nejcennějším přínos hippokratovské školy je proto důkladná systematizace, vývoj a následné rozšíření lékařských znalostí a dovedností. V dějinách západní medicíny by však neměl být zapomínán ani příspěvek mnoha „bezejmenných“ prehistorických a archaických léčitelů, filozofů a lékařů.

>>> archiv pozvánek

Humanistická přednáška

 

Frencelius 1593 30

Bydzovsky Collectanea 1575 kolorÚstav řeckých a latinských studií srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku

Humanisté z českých zemí a jejich sebeprezentace,

kterou přednese

Mgr. Marta Vaculínová, PhD. (KKS AV ČR)

 

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 31. ledna 2018 v 18h na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).  

Anotace přednášky: 

Portrét autora na záložce knihy není vynálezem moderní doby. Už v raném novověku si autoři a vydavatelé literárních děl zakládali na svých výtvorech a propagovali v knihách různými způsoby své spisy i svou vlastní osobu. V raném novověku se také mění postavení literátů ve společnosti. Humanisté 16. století si mohli například básnickou činností vysloužit vavřínový věnec korunovaného básníka a následně nobilitaci a vlastní erb. Museli však umět na sebe upozornit. Jakkoli v předmluvách předstírají skromnost a záměrně snižují význam svého díla, jejich připojené insignie, portréty a osobní hesla mluví o opaku. O těchto formách přímé sebeprezentace a o některých jejich zvláštnostech pojedná tato přednáška.

>>> archiv pozvánek

Jubileum prof. Olivy, členská schůze - Od humorů k temperamentu

 

LavaterÚstav řeckých a latinských studií srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku, již věnují 

prof. Pavlu Olivovi, 

významnému českému badateli na poli dějin antického světa
a dlouholetému předsedovi JKF k jeho životnímu jubileu.  

Od humorů k temperamentům. Původ a proměny humorální teorie
a teorie temperamentů

Mgr. Sylva Fischerová, PhD. (FF UK)

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 6. prosince 2018 v 18h

na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).  

Součástí prosincového setkání bude rovněž výroční členská schůze JKF, proto prosíme členy o laskavou účast!

Anotace přednášky: 

Přednáška si klade za cíl představit nejprve humorální teorii, chápající lidské tělo jako složené ze čtyř základních součástí (krve, hlenu, žluté a černé žluči), která je poprvé formulována v hippokratovském spise O přirozenosti člověka, její komponenty však nacházíme v tradici řeckého myšlení už od Homéra a presokratiků. Dále podnikneme pokus zmapovat složitý a několik století trvající proces, během nějž se tato teorie amplifikuje v teorii temperamentů (sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik), která sklidila v kulturních dějinách – nejen evropských – fenomenální úspěch

>>> archiv pozvánek