Ústav klasických studií a brněnská pobočka JKF srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku

Writing history from the papyri: the evidence of Hermupolis Magna 

Writing history from the papyri: the evidence of Hermupolis Magna

kterou přednese Dr. Alexander Free ((Ludwig-Maximilians- Universität München).

Přednáška se uskuteční v úterý 13. prosince 2016, v 9.10 hod. v posluchárně A 21 na Ústavu klasických studií (FF MU, budova A, I. patro).

Srdečně zveme všechny členy i veřejnost na přednášku

Cicero, Lucian and Sextus Empiricus on history, or, Does ancient historiography do justice to its own requirements?

kterou prosloví Dr. Alexander Free (Ludwig-Maximilians-Universität München).

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 8. prosince v 18 h na Ústavu řeckých a latinských studií FF UK (Celetná 20, místnost 147).

Anotace přednášky: The ancient historians usually claim to deliver factual narratives. Their reports, however, are invariably narratives that obscure the reader’s view of any underlying factual reality. The lecture tries to examine this ambivalence in the context of theoretical comments on ancient historiography and thereby seeks to demonstrate the tension between fact and fiction. For this purpose, the theoretical comments of Cicero, Lucian of Samosata and Sextus Empiricus are going to be analysed. They all show a concept of “faction” that proves that the ancient theories are insufficient in evaluating historiography.

>>> archiv pozvánek

Srdečně zveme všechny členy i veřejnost na přednášku

Uvedení Aristofanových dramat na českou scénu,

kterou prosloví Mgr. Pavlína Šípová, PhD. (ÚŘLS FF UK).

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 3. listopadu v 18 h na Ústavu řeckých a latinských studií FF UK (Celetná 20, místnost 147).

Anotace přednášky: Rok 1923 se stal počátkem tradice inscenování Aristofanových her na české scéně. Jan Bor jako první profesionální režisér zpracoval Aristofanovu Lysistratu pro Švandovo divadlo, téhož roku bratři Čapkové pro Městské divadlo na Vinohradech kompozici Aristofanových Jezdců a Žab, aby o tři roky později na sebe upozornil Frejkův dadaistický experiment Když ženy něco slaví v Divadle mladých, Divadle Na Slupi. Prahu v tomto trendu vzápětí následovala mimopražská divadla, přičemž se aristofanovské inscenační těžiště díky brněnskému klasickému filologovi Ferdinandu Stiebitzovi a jeho překladatelskému úsilí rovnoměrně rozdělilo mezi Brno a Prahu.
Přednáška nastíní okolnosti, za jakých byly hry inscenovány, stejně tak dobovou recepci a vůbec celkovou bilanci českých inscenací Aristofanových her v celoevropském měřítku.

>>> archiv pozvánek

Ústav klasických studií a brněnská pobočka JKF srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku

On the Role of Palatalization in the Vulgar Latin Sound Change /w/ > /β/

kterou přednese Dr. habil. Béla Adamik, Ph.D. (University ELTE Budapest, Hungary).

Přednáška se uskuteční v úterý 25. října 2016, v 16.00 hod. v posluchárně A 21 na Ústavu klasických studií (FF MU, budova A, I. patro).

Anotace přednášky: Our paper focuses on two convergent Vulgar Latin sound changes, i.e. the intervocalic fricativization of both the bilabial voiced stop phoneme /b/ and the labial velar semivowel phoneme /w/ to bilabial voiced fricative [β]. Regarding the latter, i.e. /w/ > [β], Stephens (1988) proposes that palatalization of /w/ promoted the fricative pronunciation [β] and tries to demonstrate, on the basis of spelling variation in Vulgar Latin inscriptions, that in word-internal position the fricative pronunciation was significantly more frequent in palatalizing (i.e. before front vowels) than in non-palatalizing environments (i.e. before back vowels). A revision of this palatalization hypothesis is, however, reasonable on more than one score. Accordingly, in our paper we intend to test the palatalization hypothesis of Stephens by a distributional analysis of all types of B/V confusions with regard to the quality of the following vowel, on data sets recorded from Sardinia and other Roman provinces.