Přednášky JKF v roce 2019

K organizácii poetických sabelských nápisov 

Mgr. Barbora Machajdíková, Ph.D. (Univerzita Komenského v Bratislavě)

Přednáška se mimořádně uskuteční v pondělí 18. listopadu 2019 v 18h na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace přednášky: Viaceré sabelské nápisy sa vyznačujú prítomnosťou štylistických prvkov, ako sú aliterácie či etymologické figúry. Komparatívna analýza týchto nápisných dokumentov odhaľuje spoločné princípy v ich metrickej štruktúre, ak ich posudzujeme z hľadiska akcentovej metriky založenej na striedaní prízvučných a neprízvučných slabík. Rytmus viacerých juhopicénskych nápisov (Bellante, bojovník z Capestrana, Crecchio) je vybudovaný na opakovaní sa určitého počtu slabík a prítomnosti alebo absencii prízvuku na týchto slabikách. Tento systém je porovnateľný s metrickou organizáciou niektorých paleovenétskych nápisov (Lozzo Attestino, Pernumia / Cartura) a pridať možno aj niektoré pelignijské nápisy (Casnar, Herentas). Otázkou zostáva, či ide o spoločné dedičstvo z praitalického obdobia alebo o výsledok kultúrnych kontaktov v archaickom období.


Iseum Savariense: What role did the Iseum in Savaria play in the religious life of Pannonia between the 1st and 4th centuries A.D.

Dr. Ottó Sosztarits (Deputy director Museum Savaria, Szombathely)

Přednáška se koná ve středu 6. listopadu 2019 ve 14:00 hodin na Ústavu klasických studií, v posluchárně A 21 (FF MU, A. Nováka, 1, budova A, 1. patro).


JKF, FF UK a UNCE srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku

Thesaurus linguae Latinae: An unique Latin dictionary for today’s scholars

PD Dr. Bianca Jeanette Schröder (Ludwig-Maximilians-Universität München)

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 10. října v 18 hod. na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).

Abstract: The Thesaurus linguae Latinae, situated at the Bavarian Academy of Sciences in Munich, is the most authoritative dictionary of ancient Latin, used by Latinists all over the world. The talk will give an idea of this comprehensive scholarly project which is still ‚in progress‘: the now 125 years of work and the current challenges, the passage from printed volumes to a database, the daily work of the lexicographers and the eminent use of this dictionary.

Na přednášku navazuje workshop How to use the Thesaurus linguae Latinae pod vedením PD Dr. Biancy Jeanette Schröder

Workshop se uskuteční v pátek 11. října (10-12h a 13-15h) na hlavní budově FF UK.

Abstract: The workshop for students, PhD students and scholars will focus on the following questions: How to use the Thesaurus linguae Latinae most effectively, as well the printed version as the data base? How can the TlL help to answer questions that arise in scholarly work of Latinists? How does the work of the scholars at the TlL in Munich look like, how do they go about the challenge to write this comprehensive dictionary, which are the criteria that lead their daily work?


JKF, ÚŘLS a KREAS srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku

Enclosed and wrapped about with dust’: Latin and English in the material history of the Bible in England, 1200-1553,

Dr. Eyal Poleg (Queen Mary University of London)

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 30. května 2019 v 18h na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace přednášky: The 350 years between the mass-produced Bibles of the early thirteenth century and the reign of the child-king Edward VI saw major transformations to Church and book culture.  The Reformation and the introduction of moveable type print have altered the nature of Bibles, their texts, and the way they have been put to use.  Print and Reformation are often seen as watersheds in the history of the Bible.  However, the materiality of biblical manuscripts and early prints — their layout, addenda, size and readers annotations — presents a more complex picture.  This lecture will trace the long history of Latin in English Bibles.  It will reveal a unique merging of linguistic sphere in late medieval England, one that does not easily fit within the link between English Scriptures and Lollard heresy.  It will also trace the perseverance of Latin in the reigns of Henry VIII and Edward VI, demonstrating a hesitant and uncertain course of change, encoded in medieval and early modern English Bibles.


Quare serenitas estivalis estum generatMeteorologické disputace na pražských středověkých kvodlibetech

Mgr. Barbora Kocánová, PhD. (Kabinet pro klasická studia FÚ AV ČR)

Přednáška je věnována dr. Zuzaně Silagiové k jejímu životnímu jubileu.

Ve čtvrtek 25. dubna 2019 v 18h na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace přednášky: Nejméně deset otázek (šest quaestiones a čtyři probleumata) ze středověké meteorologie bylo pro tehdejší učence působící na pražské univerzitě natolik zajímavých, že byly mezi lety 1399 a 1417 zařazeny na pořad každoročních slavnostních disputací de quolibet. Tyto disputace byly velké univerzitní řečnické turnaje, při nichž se mistři artistické fakulty střetávali v polemikách nad vědeckými i politickými názory stojícími v popředí pozornosti tehdejších vzdělanců. Předmětem šesti kvestií byla chytlavá témata, zejména šlo o otázky, které nebyly Aristotelem přesvědčivě zpracovány a byly často předmětem diskuze již v antice. Oproti tomu probleumata svým zadáním zpravidla nesouvisela přímo s Aristotelem, byly to populárnější a jednodušší otázky přiřazované ke kvestiím spíše na odlehčenou a pro pobavení. Meteorologické otázky se objevují ve čtyřech ze sedmi dochovaných příruček kvodlibetářů. Tři z těchto dochovaných příruček s meteorologickými kvestiemi vznikly v neklidné době předhusitské a husitské éry. Jaká konkrétní témata se sem dostala? A lze vysledovat nějakou souvislost mezi uvedením meteorologické problematiky a intelektuálním klimatem tohoto období?


Synchrony and diachrony. Historical context: orality, culture and writing. The concept of „vulgar Latin“ – in antiquity.

Language substrata, and adstrata and superstrata. Bilingualism and linguistic contact in antiquity. The paleohispanic languages of the Iberian Peninsula. The Romanization of Hispania.

Catarina Gaspar, Ph.D. (University of Lisbon, Department of Classical Studies)

Přednáška se koná v úterý 12. března 2019 v 16.00 hod. na Ústavu klasických studií, v posluchárně A 21 (FF MU, A. Nováka, 1, budova A, 1. patro).


Dějiny lékařství a zdravotní stav populace v Řecku před rokem 500 př. Kr.

PhDr. Tomáš Alušík, PhD. (1. LF UK)

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 28. února 2019 v 18h na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace přednášky: Přednáška shrne zdravotní stav a dějiny lékařství v Řecku od přelomu svrchního paleolitu a mezolitu – okolo roku 10000 př. Kr. po archaické období, ukončené rokem 500 př. Kr. Z hlediska metodologie bude užit interdisciplinární přístup a kombinace výpovědi 4 kategorií pramenů (antropologické; literární; ikonografické; archeologické (v užším smyslu)). Základním pramenem je každopádně soubor dochovaných lidských ostatků ze 172 lokalit na území celého dnešního Řecka, zahrnující ostatky alespoň 8871 jedinců. Ve sledovaném antropologickém souboru se vyskytuje 5 základních kategorií skeletálních a 8 základních kategorií dentálních patologií. Je ale třeba zdůraznit, že ostatky řady jedinců vykazovaly několik různých druhů skeletálních, resp. skeletálních i dentálních patologií zároveň. Na některých ostatcích jsou také patrné stopy léčebných (především chirurgických) zákroků – např. trepanace, případně zářezy od skalpelů). Antropologický materiál nás také informuje o základních demografických parametrech tehdejší populace, které se ve zkoumaném období postupně měnily (zároveň tedy reflektují změny životních podmínek). Průměrná výška ze 157 cm u mužů a jen 138 cm u žen v mezolitu stoupla až na 170.49 cm u mužů a 156.5 cm u žen v archaické době. Nárůst hodnot průměrné výšky koresponduje i se vzrůstem průměrné míry dožití – od 30.6 roku v neolitu po 36.3 roku v archaické době. Ve studovaných pramenech jsou doloženy 4 hlavní tradice řecké medicíny před rokem 500 př. Kr.: tradice invazivní; tradice neinvazivních procedur; profylaktická tradice a gynekologicko-porodnická tradice. Z literárních zmínek je také známo 4-6 jmen lékařů, kteří jsou vůbec nejstaršími historicky prokázanými lékaři v Evropě. Celkově z pramenů vyplývá, že řecká medicína se vyvinula na poměrně vysokou úroveň se slušnou znalostí lidské anatomie (doloženou ikonografickými prameny) a kombinující empirické i čistě religiózní komponenty již v prehistorickém období. Zároveň výpověď pramenů nasvědčuje tomu, že základní znalosti, principy a koncepty řecké prehistorické a archaické medicíny byly pouze převzaty Hippokratem a jeho školou v 5.-4. století př. Kr. a v jejím rámci dále systematizovány a vyvíjeny. Spousta invazivních/chirurgických zákroků, lékařských procedur i léčiv popisovaných hippokratiky je ve skutečnosti mnohem staršího, pravděpodobně již prehistorického původu. Hlavním a nejcennějším přínos hippokratovské školy je proto důkladná systematizace, vývoj a následné rozšíření lékařských znalostí a dovedností. V dějinách západní medicíny by však neměl být zapomínán ani příspěvek mnoha „bezejmenných“ prehistorických a archaických léčitelů, filozofů a lékařů.