Přednáška se koná ve čtvrtek 30. května 2024 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace: Přednáška se zaměřuje na rozsáhlé dílo Ióanna Stobaia, jež se až do dnešní doby ve vědě používá zejména jako zdroj zlomků především těch řeckých autorů, jejichž díla se nám nedochovala. Tuto skutečnost potvrzuje minimální zájem historiků a filologů o Stobaiovu Anthologii jako o samostatné dílo, pro což však není žádný důvod. Přednáška se skládá z dvou částí. Nejprve bude prezentován grant, jenž je realizován na Filologické fakultě Jagellonské Univerzity v Krakově, jehož hlavním cílem je příprava a vydání komentovaného překladu do polštiny. Badatelé přitom vycházejí z předpokladu, že Stobaios citáty do svého díla vybíral záměrně a podle určitého vzoru. Druhá část přednášky upřesní tuto hypotézu na základě dvou kapitol, kterými se přednášející v současné době důkladně zabývá – περὶ πατρίδος (3.39) a ψόγος τυραννίδος (4.8).

 

Přednáška se koná ve čtvrtek 18. dubna 2024 od 18:00 hodin v místnosti P104 (nám. Jana Palacha 2, Praha 1).

Anotace: Tato přednáška se zaměřuje na porovnání latiny a angličtiny jako globálních lingua franca a zkoumá jejich historickou a současnou roli v mezikulturní komunikaci. Prozkoumáme,ekonomicko-kulturní funkci obou jazyků, a jejich vliv na bilingvismus a jazykovou diverzitu. Diskuse zahrne, zda je možné termíny a koncepty používané pro současnou angličtinu jako lingua franca aplikovat i na středověkou latinu, s ohledem na jejich fonologii, pragmatiku, lexikologii a morfo-syntax. Přednáška nabídne pohled na výzvy, které mohou tyto jazyky čekat v kontextu globalizace a mezinárodní komunikace, zdůrazňujíc tvrzení, že „angličtina je latinou 21. století“, a zvažujíc budoucí vývoj lingua franca ve vědě a vzdělávání. 

Přednáška se koná ve středu 10. dubna 2024 od 10:50 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Přednáška se koná ve čtvrtek 21. března 2024 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace: V edici Jednoty klasických filologů Bilingua v březnu vyjde první český překlad Terentiovy komedie Hecyra. Překladatel Michal Ctibor představí nový svazek, nastíní své překladatelské postupy a pokusí se ukázat, že Tchýni lze číst jako epistemologické drama, při kterém se čtenář/divák musí neustále tázat, čím to je, že se všichni pořád (skoro) ve všem mýlí. Zvlášť se zaměří na drobné epizody, v nichž se demaskují předsudky různých postav, a také na techniky, jejichž pomocí se Terentius snaží nejprve podnítit a vzápětí demaskovat předsudečné myšlení u modelového obecenstva.

Přednáška se koná ve čtvrtek 22. února 2024 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace: The presence of Roman law in the Aeneid is an aspect that has already been studied in the past but can still reveal much about Virgil’s poem. On several occasions the poet makes use of legally relevant terms or presents legally connoted situations that underline the complexity of some social and human dynamics, such as hospitality and the foundation of cities, which both have pivotal sacral dimensions. Through the analysis of terms such as hospitium or expressions such as urbem condere and iura dare, this contribution aims to show some examples of the use of legal and sacral terminology in Virgil’s Aeneid and to highlight the implications of this use for the interpretation of the text.

Ancient Texts in Late Byzantium (Fourteenth-Fifteenth Centuries): Between Authorial Uses and Compositional Functions

Dr. Florin Leonte (Katedra klasické filologie, Palackého Univerzita v Olomouci)

Přednáška se koná ve čtvrtek 7. prosince 2023 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace: This paper examines the reception and use of ancient texts in late Byzantine literature, focusing on the fourteenth and fifteenth centuries. It argues that ancient texts were not only sources of inspiration and models of style but also tools for constructing and expressing authorial identities and agendas. I analyze how late Byzantine writers selected, imitated, and re-enacted ancient texts and personalities, and how they adapted them to their own historical and cultural contexts. Examples from various genres, such as panegyrics, orations, treatises, and histories are discussed. Special attention is paid to the role of Hermogenes’ rhetorical handbook in shaping the reception of ancient texts. The paper also explores the ideological implications of the late Byzantine impersonation of ancient authors like Demosthenes or Pindar, and how they reflected the political and intellectual debates of the time.

Přednáška se koná v úterý 24. října 2023 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace: From 800BC until 300CE ancient humans used a wide variety of means to divine the future: animals were sacrificed, their entrails read as portending success or failure, the flight of birds was carefully watched, and future significance was read into a wide range of spontaneous forms of human behaviour and environmental phenomena, from sneezes to lightning strikes. In the fourth century these traditional Greco-Roman forms of divination fell out of favour, were explicitly and repeatedly banned by law, and ultimately challenged by Late Antique conceptions as to who could read the future and how.