Přednáška se koná ve čtvrtek 18. dubna 2024 od 18:00 hodin v místnosti P104 (nám. Jana Palacha 2, Praha 1).

Anotace: Tato přednáška se zaměřuje na porovnání latiny a angličtiny jako globálních lingua franca a zkoumá jejich historickou a současnou roli v mezikulturní komunikaci. Prozkoumáme,ekonomicko-kulturní funkci obou jazyků, a jejich vliv na bilingvismus a jazykovou diverzitu. Diskuse zahrne, zda je možné termíny a koncepty používané pro současnou angličtinu jako lingua franca aplikovat i na středověkou latinu, s ohledem na jejich fonologii, pragmatiku, lexikologii a morfo-syntax. Přednáška nabídne pohled na výzvy, které mohou tyto jazyky čekat v kontextu globalizace a mezinárodní komunikace, zdůrazňujíc tvrzení, že „angličtina je latinou 21. století“, a zvažujíc budoucí vývoj lingua franca ve vědě a vzdělávání. 

Přednáška se koná ve středu 10. dubna 2024 od 10:50 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Přednáška se koná ve čtvrtek 21. března 2024 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace: V edici Jednoty klasických filologů Bilingua v březnu vyjde první český překlad Terentiovy komedie Hecyra. Překladatel Michal Ctibor představí nový svazek, nastíní své překladatelské postupy a pokusí se ukázat, že Tchýni lze číst jako epistemologické drama, při kterém se čtenář/divák musí neustále tázat, čím to je, že se všichni pořád (skoro) ve všem mýlí. Zvlášť se zaměří na drobné epizody, v nichž se demaskují předsudky různých postav, a také na techniky, jejichž pomocí se Terentius snaží nejprve podnítit a vzápětí demaskovat předsudečné myšlení u modelového obecenstva.

Přednáška se koná ve čtvrtek 22. února 2024 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace: The presence of Roman law in the Aeneid is an aspect that has already been studied in the past but can still reveal much about Virgil’s poem. On several occasions the poet makes use of legally relevant terms or presents legally connoted situations that underline the complexity of some social and human dynamics, such as hospitality and the foundation of cities, which both have pivotal sacral dimensions. Through the analysis of terms such as hospitium or expressions such as urbem condere and iura dare, this contribution aims to show some examples of the use of legal and sacral terminology in Virgil’s Aeneid and to highlight the implications of this use for the interpretation of the text.

Ancient Texts in Late Byzantium (Fourteenth-Fifteenth Centuries): Between Authorial Uses and Compositional Functions

Dr. Florin Leonte (Katedra klasické filologie, Palackého Univerzita v Olomouci)

Přednáška se koná ve čtvrtek 7. prosince 2023 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace: This paper examines the reception and use of ancient texts in late Byzantine literature, focusing on the fourteenth and fifteenth centuries. It argues that ancient texts were not only sources of inspiration and models of style but also tools for constructing and expressing authorial identities and agendas. I analyze how late Byzantine writers selected, imitated, and re-enacted ancient texts and personalities, and how they adapted them to their own historical and cultural contexts. Examples from various genres, such as panegyrics, orations, treatises, and histories are discussed. Special attention is paid to the role of Hermogenes’ rhetorical handbook in shaping the reception of ancient texts. The paper also explores the ideological implications of the late Byzantine impersonation of ancient authors like Demosthenes or Pindar, and how they reflected the political and intellectual debates of the time.

Přednáška se koná v úterý 24. října 2023 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace: From 800BC until 300CE ancient humans used a wide variety of means to divine the future: animals were sacrificed, their entrails read as portending success or failure, the flight of birds was carefully watched, and future significance was read into a wide range of spontaneous forms of human behaviour and environmental phenomena, from sneezes to lightning strikes. In the fourth century these traditional Greco-Roman forms of divination fell out of favour, were explicitly and repeatedly banned by law, and ultimately challenged by Late Antique conceptions as to who could read the future and how.

Anotace: Řada reformních hnutí v dějinách křesťanství byla motivována snahou navrátit křesťanskou praxi k větší autenticitě, která byla měřena zpravidla srovnáním se životem tzv. prvotní církve neboli se životem křesťanů prvního, popřípadě druhého století. Moderní a postmoderní myšlení se však postupně víc a více propracovává k přesvědčení, že křesťanství není nějaký samozřejmý nadčasový fenomén, jehož podstatu by bylo možno poznat studiem a analýzou počátků, jednou provždy ji definovat, a získat tak univerzálně platné kritérium autenticity pro současnost. Přednáška předestře metodologické problémy historického a teologického zkoumání křesťanství prvního a druhého století a metodologický obrat v současném bádání. Ukáže také, jaké důsledky kritika metody přináší pro pojetí počátků křesťanství, a na příkladě problému formování křesťanské identity demonstruje, jak se chápání počátků v kritické teologii posledních dvaceti let proměnilo.

JKF, ÚŘLS a KREAS srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku

Anotace: The essence of liturgy consists in organizing the veneration of the deity. In Christianity, a religion of the Book, this celebration is inspired, founded and organized on a prior textual referent, that of the Bible. The history of the organization of the biblical text(s) is too vast to be discussed here in detail, and we shall concentrate on aspects of the transmission of the Latin text during the central and late Middle Ages. First of all, we will recall that the biblical corpus appears with noticeable variations, even in the manuscripts that transmit it as a whole. Then, we will present the liturgical manuscripts and discuss in more detail the organization of the liturgical offices, in particular two supererogatory services, the little office of the Virgin and the office of the dead. In the textual tradition of these two texts, copied in great numbers (since they are present in the books of hours), we can see occurrences of hybridization phenomena that cast doubt on the modalities of copying and transmission of the text.