Legal and sacral lexicon in the Aeneid: some case studies
Elia Angelo Corsini (Bergische Universität Wuppertal)
Přednáška se koná ve čtvrtek 22. února 2024 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: The presence of Roman law in the Aeneid is an aspect that has already been studied in the past but can still reveal much about Virgil’s poem. On several occasions the poet makes use of legally relevant terms or presents legally connoted situations that underline the complexity of some social and human dynamics, such as hospitality and the foundation of cities, which both have pivotal sacral dimensions. Through the analysis of terms such as hospitium or expressions such as urbem condere and iura dare, this contribution aims to show some examples of the use of legal and sacral terminology in Virgil’s Aeneid and to highlight the implications of this use for the interpretation of the text.
Vyšel již devátý svazek edice Bilingva, tentokrát Terentiova komedie Hecyra (Tchýně). Překlad, komentář a úvodní studii připravil Michal Ctibor, který za tento překlad získal Cenu Jiřího Levého (2023) v kategorii „Poezie“.
Knihu si, stejně jako ostatní svazky edice Bilingva, můžete objednat na adrese jkf@ff.cuni.cz za cenu 250 Kč (200 Kč pro členy JKF) nebo zakoupit v knihkupectvích Kosmas a Karolinum.
P.S.: A už se můžete těšit na Ciceronovu řeč Pro Sestiov překladu a s úvodní studií Václava Marka.
Ancient Texts in Late Byzantium (Fourteenth-Fifteenth Centuries): Between Authorial Uses and Compositional Functions
Dr. Florin Leonte (Katedra klasické filologie, Palackého Univerzita v Olomouci)
Přednáška se koná ve čtvrtek 7. prosince 2023 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: This paper examines the reception and use of ancient texts in late Byzantine literature, focusing on the fourteenth and fifteenth centuries. It argues that ancient texts were not only sources of inspiration and models of style but also tools for constructing and expressing authorial identities and agendas. I analyze how late Byzantine writers selected, imitated, and re-enacted ancient texts and personalities, and how they adapted them to their own historical and cultural contexts. Examples from various genres, such as panegyrics, orations, treatises, and histories are discussed. Special attention is paid to the role of Hermogenes’ rhetorical handbook in shaping the reception of ancient texts. The paper also explores the ideological implications of the late Byzantine impersonation of ancient authors like Demosthenes or Pindar, and how they reflected the political and intellectual debates of the time.
Počiatky Ríma v pohľade troch vied – archeológie, historiografie a indoeurópskej komparatistiky
PhDr. Emanuel Jirkal (Katedra histórie FF UKF v Nitre)
Přednáška se koná ve čtvrtek 2. listopadu 2023 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: Počiatky starovekého Ríma ležia v hlbinách dejín a naše vedomosti o nich sú preto len veľmi útržkovité. Rímska tradícia zapísaná v dielach antických historikov je síce veľmi farbistá, plná príbehov a obdivu k raným rímskym kráľom a hrdinom, z hľadiska historického výskumu je však takmer nepoužiteľná. Tento historiografický pohľad nám pomáhajú korigovať výsledky archeologických výskumov, a správne zaradiť a interpretovať tieto príbehy nám zasa pomáha komparácia s indoeurópskymi mýtmi rozprestretými krížom cez mnoho storočí indoeurópskeho jazykového kontinua.
Changing the Futures of Rome in the reigns of Constantine, Julian, and Theodosius I, from Divination to Prayer
dr. Michael Hanaghan (Australian Catholic University)
Přednáška se koná v úterý 24. října 2023 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: From 800BC until 300CE ancient humans used a wide variety of means to divine the future: animals were sacrificed, their entrails read as portending success or failure, the flight of birds was carefully watched, and future significance was read into a wide range of spontaneous forms of human behaviour and environmental phenomena, from sneezes to lightning strikes. In the fourth century these traditional Greco-Roman forms of divination fell out of favour, were explicitly and repeatedly banned by law, and ultimately challenged by Late Antique conceptions as to who could read the future and how.
doc. PhDr. Jiří Pavlík, Ph.D. (Husitská teologická fakulta, Univerzita Karlova)
Přednáška se koná ve čtvrtek 4. května 2023 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: Řada reformních hnutí v dějinách křesťanství byla motivována snahou navrátit křesťanskou praxi k větší autenticitě, která byla měřena zpravidla srovnáním se životem tzv. prvotní církve neboli se životem křesťanů prvního, popřípadě druhého století. Moderní a postmoderní myšlení se však postupně víc a více propracovává k přesvědčení, že křesťanství není nějaký samozřejmý nadčasový fenomén, jehož podstatu by bylo možno poznat studiem a analýzou počátků, jednou provždy ji definovat, a získat tak univerzálně platné kritérium autenticity pro současnost. Přednáška předestře metodologické problémy historického a teologického zkoumání křesťanství prvního a druhého století a metodologický obrat v současném bádání. Ukáže také, jaké důsledky kritika metody přináší pro pojetí počátků křesťanství, a na příkladě problému formování křesťanské identity demonstruje, jak se chápání počátků v kritické teologii posledních dvaceti let proměnilo.
JKF, ÚŘLS a KREAS srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku
The Reshuffling of the Biblical Texts in the Bible and Liturgical Books
Dominique Stutzmann (Head of the section of Latin paleography, Institut de recherche et d’histoire des texts, CNRS, Paris)
Přednáška se koná ve čtvrtek 9. března 2023 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: The essence of liturgy consists in organizing the veneration of the deity. In Christianity, a religion of the Book, this celebration is inspired, founded and organized on a prior textual referent, that of the Bible. The history of the organization of the biblical text(s) is too vast to be discussed here in detail, and we shall concentrate on aspects of the transmission of the Latin text during the central and late Middle Ages. First of all, we will recall that the biblical corpus appears with noticeable variations, even in the manuscripts that transmit it as a whole. Then, we will present the liturgical manuscripts and discuss in more detail the organization of the liturgical offices, in particular two supererogatory services, the little office of the Virgin and the office of the dead. In the textual tradition of these two texts, copied in great numbers (since they are present in the books of hours), we can see occurrences of hybridization phenomena that cast doubt on the modalities of copying and transmission of the text.
Natural Language Processing and Quantitative Linguistics: the contribution of the research on Latin texts
prof. Dominique Longrée (Université de Liège / Laboratoire d’Analyse statistique des Langues anciennes)
Přednáška se koná ve čtvrtek 23. února 2023 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: Since the Second World War, the processing and statistical handling of digitized Latin texts has been an original and important addition to quantitative linguistics studies. This development of quantitative studies devoted to Latin texts is to a large extent a Franco-Belgian achievement, and is based largely on resources produced, beginning in 1961, by the Laboratory for the Statistical Analysis of Ancient Languages (LASLA) at the University of Liège. A description of the LASLA research and of their epistemological foundations emphasizes how the lemmatisation and the morpho-syntactic tagging have been keystones not only of the Natural Language Processing, but also of the statistical analysis of textual data. It shows how these operations of abstraction and regrouping allow other more or less complex analysis units to emerge, and ground new disciplines and approaches. More recently, the study of Latin literary works had also played a key role in the development of the Treebanks, of the mining-software and of the artificial intelligence applied to texts. At the same time, this research has also led to a better understanding of the parameters taken into account by the mechanisms of the AI.
doc. Sylva Fischerová a Mgr. Robert Roreitner (Filozofická fakulta, Univerzita Karlova)
Přednáška se koná ve čtvrtek 8. prosince 2022 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: Pindaros je básník, který bývá označován za nepřeložitelného. V přednášce se pokusíme představit jedinečnou poetiku jeho epiníkií, otázku způsobu jejich inscenování i strategii, kterou jsme při překládání jeho Pýthijských zpěvů zvolili.
Polonus sum – latine loquor? Několik slov o stavu výuky latinského jazyka v dnešním Polsku
dr. Jakub Kuciak (Zespół Języka Łacińskiego, Jagiellońskie Centrum Językowe, Uniwersytet Jagielloński, Kraków)
Přednáška se koná ve čtvrtek 20. října 2022 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: Polský šlechtic v novověku říkal hrdě: Eques Polonus sum, latine loquor. Co se tedy stalo, že toto rčení ztratilo na aktuálnosti do té míry, že v dnešním Polsku latinský jazyk skoro zmizel ze škol? Přednáška se soustředí na výuku latiny v polských středních školách a na univerzitách. Představeny budou používané metody a učebnice, které jsou dostupné na polském trhu, a na závěr perspektiva dalšího vývoje didaktiky latinského jazyka v Polsku.
Politics in Homer
Prof. Dr. Heinrich Schlange-Schöningenr
(Universität des Saarlandes, Saarbrücken)
Přednáška se koná ve čtvrtek 12. května 2022 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: The Homeric epics tell of war and conquest, loss of homeland and bloody revenge. The focus is on individual heroes such as Achilles or Odysseus. The main issues are their prestige and their “royal” position. If one understands these problems as social issues, then politics also plays a role in this great poetry. But how is “politics” to be understood in Homeric times? Are there communal procedures and regulations? Was the power of “kings” unlimited? The lecture shows that Homer linked his „heroic poetry“ with a critique of rule and the depiction of political practices that point ahead to Greece’s development into democracy.
Did Women have a Fall of the Roman Empire?
Dr. Jeroen W.P. Wijnendaele (Ghent University)
Přednáška se koná ve čtvrtek 31. března 2022 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: The Roman Empire was the only political system that ever managed to integrate the entire Mediterranean world and its European hinterland for more than four centuries. Since the 18th century, historians have not ceased debating whether we should see its disintegration in the West during the fifth century as an apocalypse, a transformation, or „much ado about nothing“. Rome’s Fall has also been exploited by politicians and journalists to analyze current migration crises or climate change. But where are the women in this [hi]story? How were the lives of women – still half of the population then as now – shaped by the tumultuous events of this era?
Augustine, the Preacher and the Actor
Prof. Paola Francesca Moretti (Università degli Studi di Milano)
Přednáška se koná ve čtvrtek 17. března 2022 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: Augustine, as a skillful teacher, was well aware of the ‘theatrical dimension’ of rhetoric, and this awareness deeply informed his preaching activity. Moreover, Augustine knew that his potential listeners were attracted by sinful profane spectacula, and hence often had to choose between the Church and the (amphi)theatre.The ‘theatrical dimension’ of Augustine’s preaching will be dwelt upon briefly. It displays itself mainly in a twofold manner. First, when the preacher ‘acts as an actor’, as a performer, hinting at the physical stage (setting) of the homily: the town, the sea, the basilica, etc. Second, when the preacher, using his own words, presents his public with the many kinds of spectacula Christiana, that can compete with profane ones: the preacher either describes the spectacula ‘organised’ by God (from the creation of the world to the martyrs’ heroic sufferings), or even acts as a regisseur and creates the ‘stage’ where the spectaculum of a prodigious healing can take place in the public’s eyes. In both cases, the visual dimension (evidentia) of Augustine’s preaching is no longer a rhetorical device; rather, it turns out to be the instrument of an ‘education of the gaze’, leading to see the invisible through the visible.
Proč se na střední škole zabývat římskou literaturou?
PhDr. Bořivoj Marek, Ph.D. (Ústav řeckých a latinských studií FF UK)
Přednáška se koná ve čtvrtek 27. ledna 2022 v 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).
Anotace: Předmět latinský jazyk se nejčastěji pojímá jako výuka jazyka. Tomu odpovídají i užívané učebnice. Texty v nich bývají z počátku uměle vytvořené (didaktizované) a zpravidla teprve ke konci celého kurzu se žáci setkávají s úryvky z konkrétních římských autorů. Díky těmto textům se mohou poučit o starověkých dějinách a získat určité poznatky i z oblasti politologie, práva, filosofie, mytologie atd. Cvičné věty sloužící k demonstraci jednotlivých gramatických jevů jsou v učebnicích obyčejně dále doplněny o odkazy na reálie antického světa a výklady týkající se obecně řecké a římské kultury. Všechny složky výuky spojené s poznáváním světa starověkého Říma tedy bývají vcelku vyváženě zastoupeny. Kromě literatury. Literatuře a její teorii, s výjimkou příležitostných literárně-historických zmínek o některých autorech, se ve většině případů věnuje zdaleka nejmenší prostor. Příspěvek se proto v první řadě pokusí představit některé zásadní důvody, proč se římskou literaturou vůbec zabývat (např. propojení dnešního světa a antiky; první evropská „odvozená“ literatura; formativní a psychagogická funkce; výchova k tvořivému pochopení jazykového projevu a vysoká stylistická hodnota kanonických děl ad.). Dalším krokem bude pokus o odpověď na otázku, zda a jak může římská literatura pomoci naplňovat průřezová témata stanovená RVP pro gymnázia.
doc. Mgr. Lucie Pultrová, Ph.D. (Ústav řeckých a latinských studií FF UK)
Přednáška se koná ve čtvrtek 25. listopadu 2021 v 18:00 hodin přes platformu ZOOM.
Anotace: Přednáška se zaměří na jednu ze základních gramatických kategorií, která byla v latinské lingvistice dlouho opomíjena. Která latinská adjektiva lze stupňovat a která ne? Získat odpověď na tuto otázku – vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici latinské rodilé mluvčí, a také vzhledem k velikosti a struktuře korpusu latinských textů – vůbec není jednoduché.
Tragédie a válka
doc. Jaroslav Daneš, Ph.D. (Katedra filozofie a společenských věd, FF, Univerzita Hradec Králové)
Přednáška se koná v úterý 26. října 2021 v 18:00 hodin v místnosti C 147 (Ústav řeckých latinských studií, Celetná 20, Praha 1).
Přednáška je zaměřena na dva tematické okruhy: 1. Jaké jsou příčiny války v tragédii? Na základě čeho se ti, kdo stojí v čele obce, rozhodují, když jdou do války? Jak je hodnoceno jejich počínání? 2. Proč a jak epická poezie a tragédie nalezly uplatnění při terapii současných válečných veteránů?
The Millelogicon of Heymericus de Campo (1395-1460) and the Debate over Radical Religious Communities in the 15th Century
Luciano Micali, Ph.D. (Charles University in Prague, Faculty of Arts, Institute for Greek and Latin Studies)
Přednáška se koná ve čtvrtek 30. září 2021 v 18:00 hodin přes platformu ZOOM.
Abstract: Towards the end of his career, when he is a professor of theology at the University of Leuven, Heymericus de Campo (1395-1460) writes the Millelogicon, a determinatio about two books (now lost) circulating within the community of the Beghards and containing some heretical doctrines. In this work, Heymericus analyses some articuli extracted from the two books that are the object of his theological judgement and this gives to the author the opportunity to provide a very long and indepth reflection on some relevant doctrinal and mystical problems, always using the style and the methods that are typical of the medieval scholastic production. In my talk I will present the Millelogicon in its motivations, contents, style, sources and relevance for the study of Heymericus de Campo. This will also be the occasion to refer about my work for the critical edition of this text.
Řecké apotropaické nápisy ve svědectví amuletů pozdně antické Syropalestiny (c. 400 – 700)
Mgr. Juraj Franek, Ph.D. (Ústav klasických studií MU, Brno)
Přednáška se koná ve čtvrtek 10. června 2021 v 18:00 hodin přes platformu ZOOM.
Abstrakt: V přednášce autor představí dílčí výsledky své habilitační práce, v níž připravil k vydání nový korpus pozdně antických a raně byzantských apotropaických amuletů s řeckými nápisy. Po krátkém uvedení různých kategorií materiálních dokladů ochranné magie z období pozdní antiky se přednáška zaměří na amulety s vyobrazením takzvaného svatého jezdce, které tvoří jednu z nejoblíbenějších a nejlépe dochovaných skupin apotropaických objektů ve sledovaném období. Mimo vlastní analýzu performativních řeckých nápisů bude pozornost věnována také geografické distribuci nálezů, míšení křesťanských a „pohanských“ motivů, bilingvismu a ikonografii.
Kategorie aspektu v latině
Mgr. Martina Vaníková, Ph.D. (ÚŘLS FF UK, Praha)
John drank wine. John drank a liter of wine.
Přednáška se koná ve čtvrtek 29. dubna 2021 v 18:00 hodin přes platformu ZOOM.
Anotace: V přednášce autorka představí výsledky své dizertační práce s názvem Prefix ex- u latinských sloves a jeho aspektová funkce. Stručně shrne dosavadní teorie o aspektu jak obecně, tak v bohemistické a v latinistické odborné literatuře. Definuje pojmy „aspekt“, „aktionsart“ a „situační typ“, a speciální pozornost věnuje vymezení pojmu „telicita“ a jejímu rozlišení na „telicitu inherentní“ a „telicitu maximalizační“. Aspekt autorka chápe jako univerzální sémantickou kategorii, která se v různých jazycích liší mírou gramatikalizace, přičemž výsledný aspektuální význam vzniká často kombinací více složek (slovesný čas, aktionsart, člen, přítomnost a množství objektu apod.). Jednou z těchto složek mohou být i slovesné prefixy, jak bude detailně ilustrováno na příkladu latinského slovesného prefixu ex-, který dodává základovým slovesům inherentní telicitu.
