Anotace: Papyrus Derveni je jedním ze nejstarších zachovaných řeckých papyrů (UNESCO ho dokonce registruje jako nejstarší evropskou knihu). Od svého nálezu v r. 1962 přitahuje pozornost učenců, kteří se věnují nejstarší řecké filosofii, náboženství a vědě, ale i filologickým disciplínám. Obohacuje mimo jiné naše poznání o raném orfismu, alegorickém výkladu náboženských textů, a presokratické filosofii, zejména Hérakleitovi a anaxagorovcích. Zároveň ale neustávají debaty o tom, co je hlavním sdělením tohoto zlomkovitě zachovaného a záhadného textu. Přednáška stručně představí novou celkovou interpretaci Papyru Derveni, kterou autor podal ve své nedávno vydané anglické monografii, a pokusí se odpovědět na některé otázky s tímto pozoruhodným textem spojené.

Anotace: Festivals can provide a time for love, or they can get in the way of an amorous relationship. In Latin elegiac poetry, festivals interact with the elegiac programme of different authors in intriguing ways that have not yet attracted the attention they deserve. In my talk, I will explore how Tibullus creates a clear dichotomy between his festive poems and his amatory elegies, building up a contrast between the bright, cheerful atmosphere of festivity and the amatory poems that mourn the lack of success of the poor poet. These different, yet interconnected poetics allow the poet to comment on contemporary festive culture and its flipside that, he seems to suggest, is too often left out of the public discourse, although both are equally sanctioned by an ‘Apolline’ poetic programme that Tibullus represents. Propertius continues along similar lines when, in his fourth book of elegies, he uses festivals, such as that of Hercules Invictus in 4.9, to question the public commemoration connected with this important Augustan festive day. I will end with an elegy from the pseudo-Tibullan corpus (3.8), some of whose poems focus on and have been attributed to a female poet, Sulpicia. Here too, we can trace yet another re-interpretation of a festival, that of the Matronalia, for an elegiac poet’s own, amatory ends. Festivals, we can conclude, are a powerful and multi-layered literary phenomenon that allows poets to reflect on their society and their own poetry in ever new ways.

 

Přednáška se koná ve čtvrtek 30. května 2024 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace: Přednáška se zaměřuje na rozsáhlé dílo Ióanna Stobaia, jež se až do dnešní doby ve vědě používá zejména jako zdroj zlomků především těch řeckých autorů, jejichž díla se nám nedochovala. Tuto skutečnost potvrzuje minimální zájem historiků a filologů o Stobaiovu Anthologii jako o samostatné dílo, pro což však není žádný důvod. Přednáška se skládá z dvou částí. Nejprve bude prezentován grant, jenž je realizován na Filologické fakultě Jagellonské Univerzity v Krakově, jehož hlavním cílem je příprava a vydání komentovaného překladu do polštiny. Badatelé přitom vycházejí z předpokladu, že Stobaios citáty do svého díla vybíral záměrně a podle určitého vzoru. Druhá část přednášky upřesní tuto hypotézu na základě dvou kapitol, kterými se přednášející v současné době důkladně zabývá – περὶ πατρίδος (3.39) a ψόγος τυραννίδος (4.8).

 

Přednáška se koná ve čtvrtek 18. dubna 2024 od 18:00 hodin v místnosti P104 (nám. Jana Palacha 2, Praha 1).

Anotace: Tato přednáška se zaměřuje na porovnání latiny a angličtiny jako globálních lingua franca a zkoumá jejich historickou a současnou roli v mezikulturní komunikaci. Prozkoumáme,ekonomicko-kulturní funkci obou jazyků, a jejich vliv na bilingvismus a jazykovou diverzitu. Diskuse zahrne, zda je možné termíny a koncepty používané pro současnou angličtinu jako lingua franca aplikovat i na středověkou latinu, s ohledem na jejich fonologii, pragmatiku, lexikologii a morfo-syntax. Přednáška nabídne pohled na výzvy, které mohou tyto jazyky čekat v kontextu globalizace a mezinárodní komunikace, zdůrazňujíc tvrzení, že „angličtina je latinou 21. století“, a zvažujíc budoucí vývoj lingua franca ve vědě a vzdělávání. 

Přednáška se koná ve středu 10. dubna 2024 od 10:50 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Přednáška se koná ve čtvrtek 21. března 2024 od 18:00 hodin v místnosti C144 (Celetná 20, Praha 1).

Anotace: V edici Jednoty klasických filologů Bilingua v březnu vyjde první český překlad Terentiovy komedie Hecyra. Překladatel Michal Ctibor představí nový svazek, nastíní své překladatelské postupy a pokusí se ukázat, že Tchýni lze číst jako epistemologické drama, při kterém se čtenář/divák musí neustále tázat, čím to je, že se všichni pořád (skoro) ve všem mýlí. Zvlášť se zaměří na drobné epizody, v nichž se demaskují předsudky různých postav, a také na techniky, jejichž pomocí se Terentius snaží nejprve podnítit a vzápětí demaskovat předsudečné myšlení u modelového obecenstva.