Writing history from the papyri: the evidence of Hermupolis Magna
Dr. Alexander Free ((Ludwig-Maximilians- Universität München)
Přednáška se uskuteční v úterý 13. prosince 2016, v 9.10 hod. v posluchárně A 21 na Ústavu klasických studií (FF MU, budova A, I. patro).
Cicero, Lucian and Sextus Empiricus on history, or, Does ancient historiography do justice to its own requirements?
Dr. Alexander Free (Ludwig-Maximilians-Universität München)
Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 8. prosince v 18 h na Ústavu řeckých a latinských studií FF UK (Celetná 20, místnost 147).
Anotace přednášky: The ancient historians usually claim to deliver factual narratives. Their reports, however, are invariably narratives that obscure the reader’s view of any underlying factual reality. The lecture tries to examine this ambivalence in the context of theoretical comments on ancient historiography and thereby seeks to demonstrate the tension between fact and fiction. For this purpose, the theoretical comments of Cicero, Lucian of Samosata and Sextus Empiricus are going to be analysed. They all show a concept of “faction” that proves that the ancient theories are insufficient in evaluating historiography.
Uvedení Aristofanových dramat na českou scénu
Mgr. Pavlína Šípová, PhD. (ÚŘLS FF UK)
Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 3. listopadu v 18 h na Ústavu řeckých a latinských studií FF UK (Celetná 20, místnost 147).
Anotace přednášky: Rok 1923 se stal počátkem tradice inscenování Aristofanových her na české scéně. Jan Bor jako první profesionální režisér zpracoval Aristofanovu Lysistratu pro Švandovo divadlo, téhož roku bratři Čapkové pro Městské divadlo na Vinohradech kompozici Aristofanových Jezdců a Žab, aby o tři roky později na sebe upozornil Frejkův dadaistický experiment Když ženy něco slaví v Divadle mladých, Divadle Na Slupi. Prahu v tomto trendu vzápětí následovala mimopražská divadla, přičemž se aristofanovské inscenační těžiště díky brněnskému klasickému filologovi Ferdinandu Stiebitzovi a jeho překladatelskému úsilí rovnoměrně rozdělilo mezi Brno a Prahu.
Přednáška nastíní okolnosti, za jakých byly hry inscenovány, stejně tak dobovou recepci a vůbec celkovou bilanci českých inscenací Aristofanových her v celoevropském měřítku.
On the Role of Palatalization in the Vulgar Latin Sound Change /w/ > /β/
Dr. habil. Béla Adamik, Ph.D. (University ELTE Budapest, Hungary).
Přednáška se uskuteční v úterý 25. října 2016, v 16.00 hod. v posluchárně A 21 na Ústavu klasických studií (FF MU, budova A, I. patro).
Anotace přednášky: Our paper focuses on two convergent Vulgar Latin sound changes, i.e. the intervocalic fricativization of both the bilabial voiced stop phoneme /b/ and the labial velar semivowel phoneme /w/ to bilabial voiced fricative [β]. Regarding the latter, i.e. /w/ > [β], Stephens (1988) proposes that palatalization of /w/ promoted the fricative pronunciation [β] and tries to demonstrate, on the basis of spelling variation in Vulgar Latin inscriptions, that in word-internal position the fricative pronunciation was significantly more frequent in palatalizing (i.e. before front vowels) than in non-palatalizing environments (i.e. before back vowels). A revision of this palatalization hypothesis is, however, reasonable on more than one score. Accordingly, in our paper we intend to test the palatalization hypothesis of Stephens by a distributional analysis of all types of B/V confusions with regard to the quality of the following vowel, on data sets recorded from Sardinia and other Roman provinces.
Rational future planning in Roman times: First Studies on Perception and Handling of Risks in Antiquity
Doz. Dr. Ulrike Ehmig M.A. (Institut für Papyrologie, Universität Heidelberg)
Přednáška se uskuteční v úterý 4. října 2016 v 15.50 hod. v posluchárně A 21 na Ústavu klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, A. Nováka 1, budova A, I. poschodí)
Anotace přednášky: Previous studies on the history of risk management have always excluded antiquity. In ancient times, so the general opinion, people believed themselves subjected to divine will. For several years now I have been following systematically the question of perception and management of risks in the Roman period. The lecture will give an overview and provide prospects for a risk research to antiquity.
Konstrukce hrdiny v byzantských vyprávěních prospěšných pro duši
přednese v rámci habilitačního řízení Mgr. et Mgr. Markéta Kulhánková, Ph.D. (ÚKS FF MU).
Přednáška se uskuteční v úterý 27. září 2016, v 16.00 hod. v posluchárně A 21 na Ústavu klasických studií (FF MU, budova A, I. patro)
Theatrum Neolatinum: Barokní jezuitské hry
Mgr. Kateřina Valentová, PhD. (Historický ústav AV ČR), PhDr. Alena Bočková, PhD. (Jazykové centrum FF UK) a Mgr. Magdaléna Jacková, PhD. (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 26. května v 18 h na Ústavu řeckých a latinských studií FF UK (Celetná 20, místnost 147).
Anotace přednášky: Přednáška seznámí posluchače s novou ediční řadou Theatrum Neolatinum. Latinské divadlo v českých zemích, jejíž první dva svazky, Jan Nepomucký na jezuitských školních scénách a Nejmírnější Pallas. Hry určené gramatikálním třídám jezuitských gymnázií, nedávno vyšly v nakladatelství Academia. Řada si klade za cíl zpřístupnit vybrané dramatické texty z období raného novověku, které vznikly v českých zemích – zejména takové, které jsou spjaté s prostředím tehdejších škol, pro nějž byla základem vzdělanosti latina a antický svět vůbec.
Oba první svazky přinášejí vybrané, tiskem dosud nevydané texty her určených žákům jezuitských gymnázií. Jedná se o výběr z unikátního materiálu: tento typ divadelních her, psaných z povinnosti a obvykle bez větších literárních ambicí, totiž nevycházel tiskem, proto se v podstatě nedochoval. Výjimku v tomto směru představují právě české země: díky šťastné náhodě máme k dispozici asi 300 rukopisů kompletních textů her, které nám umožňují poznat tuto nejběžnější a nejpočetnější, přitom dnes prakticky neznámou část jezuitské dramatické produkce. Odlišná kritéria výběru, která byla při sestavování právě vydaných svazků použita, nám navíc umožní nahlédnout na tyto hry z různých úhlů pohledu.
Aj veľkí muži sa môžu mýliť: Omyly a bludy v diele uhorského vzdelanca 18. stor. Mateja Bela
doc. Mgr. Erika Juríková, Ph.D. (Trnavská Univerzita)
Přednáška se uskuteční v úterý 16. května 2016 v 16 hod. v posluchárně A 21 (ÚKS FF MU, A. Nováka 1, budova A, 1. patro).
The Nile and the borders of the Empire: The world of Rome in the literature of the Early Empire
prof. Dr. Bardo Gauly (Katholische Universität Eichstätt-Ingolstadt)
Přednáška se uskuteční v úterý 10. května 2016, v 16 hod. v posluchárně A 21 (ÚKS FF MU, A. Nováka 1, budova A, 1. patro).
Mistr Jan Hus, Panna Maria a Ovidius
prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc. (z ÚKS FF MU).
Přednáška se uskuteční v úterý 2. května 2016, v 16 hod. v posluchárně A 21 (ÚKS FF MU, A. Nováka 1, budova A, 1. patro).
Linguistics and politics: the worder order in the Res Gestae Diui Augusti
prof. Jesús de la Villa (University of Madrid)
Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 28. dubna v 18 h na Ústavu řeckých a latinských studií FF UK (Celetná 20, místnost 147).
Anotace přednášky: The Res Gestae Diui Augusti have been considered the political testament of Augustus. There are two versions of it: the original Latin text and an official translation into Greek. Although the two versions run very much in parallel, there are some changes in the word order between the two versions. Some of the discrepancies can be attributed to grammatical differences between Greek and Latin, but others seem to have a political motivation. So, the change in the linguistic pattern expresses differences in the political message.
Unde te habemus vir germane
prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc. (z Ústavu hudební vědy FF MU)
Po přednášce bude následovat (pseudo)umělecká performance v podání Studentského spolku při ÚKS.
Přednáška se uskuteční v úterý 4. dubna 2016, v 16 hod. v Akademické kavárně (Gorkého 11, Brno).
O vidu v řečině, slovanských jazycích a v latině
Doc. Dr. Olga Spevak (Université Toulouse 2)
Přednáška se koná ve čtvrtek 31. března v 18 h na Ústavu řeckých a latinských studií (FF UK, Celetná 20, místnost 147).
Anotace přednášky: Tato přednáška se věnuje dvěma otázkám týkajícím se slovesného (gramatického) vidu: srovnání perfektivity a imperfektivity ve staré řečtině a ve slovanských jazycích a existenci kategorie vidu v latině. Ukážeme, že dokonavá slovesa ne vždy odpovídají řeckému aoristu, jak se občas tvrdí. Dokonavá slovesa jsou neslučitelná s výrazy délky trvání a nemohou vyjádřit totéž co řecký „komplexivní“ aorist (ἔτη τριάκοντα ᾤκησε „bydlel tam třicet let“). Perfektivita a imperfektivita nejsou v těchto dvou systémech totožné: perfektivita v řečtině spočívá v globálním pojetí děje, kdežto slovanská dokonavá slovesa evokují terminativitu čili dokonavost“ děje. Pokud jde o kategorii vidu v latině, dvě hlavní teorie, které byly v této souvislosti navrženy – teorie o perfektivizujícím preverbiu a teorie o vidové opozici mezi perfektem a imperfektem –, lze snadno vyvrátit. Naproti tomu jsou argumenty ve prospěch vidové neutrality latinských slovesných tvarů, zejména skutečnost, že latinské perfektum není omezeno na terminativní („dokonavé“) děje, např. imperavit „poručil“, ale vyjadřuje i neterminativní („nedokonavé“) stavy a procesy jako tacuit „mlčel“.
Rok 2015 – 600. jubileum smrti Jana Husa a co předcházelo
PhDr. Jan Kalivoda (ÚŘLS FF UK)
Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 25. února v 18 h na Ústavu řeckých a latinských studií FF UK (Celetná 20, místnost 147).
Anotace přednášky: Výročí smrti Jana Husa roku 2015 bylo prvním významným výročím této události, které mohlo být uctěno bez jakýchkoli ohledů na historická omezení, ideologické bariéry a státní zájmy omezující v minulosti svobodnou veřejnou diskusi o osobnosti Jana Husa. Proto toto jubileum mohlo zvýraznit mnohé aspekty Husova působení, které byly dosud vědomě či podvědomým tlakem dobových okolností zkreslovány. Pozornost bude věnována také vývoji historické tradice Jana Husa v Kostnici a jejímu vyvrcholení dne 6. 7. 2015.
Habent sua fata inventiones. Role československé slavistiky při utváření formulové teorie M. Parryho a A. B. Lorda
Mgr. Sylva Fischerová, Ph.D. (FF UK).
Přednáška se koná ve čtvrtek 28. ledna v 18 h na Ústavu řeckých a latinských studií (FF UK, Celetná 20, místnost 147).
Anotace přednášky: Role československé slavistiky, a zejména Matije Murky, při utváření formulové teorie Milmana Parryho a A. B. Lorda, která zásadně proměnila podobu homérských studií i pohled na řešení tzv. homérské otázky, není v širším povědomí české vědecké ani kulturní veřejnosti. A přece Milman Parry sám napsal, že právě práce Matije Murky, více než kohokoli jiného, jej vedly ke studiu orální poezie jako takové i hrdinského básnictví jižních Slovanů. Cílem přednášky je představit vazby mezi Murkem – Parrym – Lordem – Jakobsonem a dalšími, kteří v historii tohoto objevu sehráli podstatnou roli. Některé dokumenty, nakolik je mi známo, nebyly dosud zveřejněny.
