Jednota klasických filologů a Ústav řeckých a latinských studií srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku,

již věnují
dr. Zuzaně Silagiové
k jejímu životnímu jubileu.

Quare serenitas estivalis estum generat:

Meteorologické disputace na pražských středověkých kvodlibetech

přednese

Mgr. Barbora Kocánová, PhD. 

(Kabinet pro klasická studia FÚ AV ČR)

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 25. dubna 2019 v 18h 

na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).  

Anotace přednášky: 

Nejméně deset otázek (šest quaestiones a čtyři probleumata) ze středověké meteorologie bylo pro tehdejší učence působící na pražské univerzitě natolik zajímavých, že byly mezi lety 1399 a 1417 zařazeny na pořad každoročních slavnostních disputací de quolibet. Tyto disputace byly velké univerzitní řečnické turnaje, při nichž se mistři artistické fakulty střetávali v polemikách nad vědeckými i politickými názory stojícími v popředí pozornosti tehdejších vzdělanců. Předmětem šesti kvestií byla chytlavá témata, zejména šlo o otázky, které nebyly Aristotelem přesvědčivě zpracovány a byly často předmětem diskuze již v antice. Oproti tomu probleumata svým zadáním zpravidla nesouvisela přímo s Aristotelem, byly to populárnější a jednodušší otázky přiřazované ke kvestiím spíše na odlehčenou a pro pobavení.

Meteorologické otázky se objevují ve čtyřech ze sedmi dochovaných příruček kvodlibetářů. Tři z těchto dochovaných příruček s meteorologickými kvestiemi vznikly v neklidné době předhusitské a husitské éry. Jaká konkrétní témata se sem dostala? A lze vysledovat nějakou souvislost mezi uvedením meteorologické problematiky a intelektuálním klimatem tohoto období?

>>> archiv pozvánek

                                                                  ÚSTAV KLASICKÝCH STUDIÍ
A JEDNOTA KLASICKÝCH FILOLOGŮ – BRNĚNSKÁ POBOČKA

si Vás dovolují pozvat na přednášku, kterou prosloví

 Catarina Gaspar, Ph.D.

(University of Lisbon, Department of Classical Studies)

Synchrony and diachrony. Historical context: orality, culture and writing. The concept of "vulgar Latin" - in antiquity.

  Language substrata, and adstrata and superstrata. Bilingualism and linguistic contact in antiquity.The paleohispanic languages of the Iberian Peninsula. The Romanization of Hispania.

Přednáška se koná v úterý 12. března 2019 v 16.00 hod. na Ústavu klasických studií, v posluchárně A 21 (FF MU, A. Nováka, 1, budova A, 1. patro)

Ústav řeckých a latinských studií srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku

Dějiny lékařství a zdravotní stav populace v Řecku před rokem 500 př. Kr.,

kterou přednese

PhDr. Tomáš Alušík, PhD. (1. LF UK)

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 28. února 2019 v 18h na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).  

Anotace přednášky: 

Přednáška shrne zdravotní stav a dějiny lékařství v Řecku od přelomu svrchního paleolitu a mezolitu – okolo roku 10000 př. Kr. po archaické období, ukončené rokem 500 př. Kr. Z hlediska metodologie bude užit interdisciplinární přístup a kombinace výpovědi 4 kategorií pramenů (antropologické; literární; ikonografické; archeologické (v užším smyslu)). Základním pramenem je každopádně soubor dochovaných lidských ostatků ze 172 lokalit na území celého dnešního Řecka, zahrnující ostatky alespoň 8871 jedinců.

Ve sledovaném antropologickém souboru se vyskytuje 5 základních kategorií skeletálních a 8 základních kategorií dentálních patologií. Je ale třeba zdůraznit, že ostatky řady jedinců vykazovaly několik různých druhů skeletálních, resp. skeletálních i dentálních patologií zároveň. Na některých ostatcích jsou také patrné stopy léčebných (především chirurgických) zákroků – např. trepanace, případně zářezy od skalpelů).

Antropologický materiál nás také informuje o základních demografických parametrech tehdejší populace, které se ve zkoumaném období postupně měnily (zároveň tedy reflektují změny životních podmínek). Průměrná výška ze 157 cm u mužů a jen 138 cm u žen v mezolitu stoupla až na 170.49 cm u mužů a 156.5 cm u žen v archaické době. Nárůst hodnot průměrné výšky koresponduje i se vzrůstem průměrné míry dožití – od 30.6 roku v neolitu po 36.3 roku v archaické době. 

Ve studovaných pramenech jsou doloženy 4 hlavní tradice řecké medicíny před rokem 500 př. Kr.: tradice invazivní; tradice neinvazivních procedur; profylaktická tradice a gynekologicko-porodnická tradice. Z literárních zmínek je také známo 4-6 jmen lékařů, kteří jsou vůbec nejstaršími historicky prokázanými lékaři v Evropě.

Celkově z pramenů vyplývá, že řecká medicína se vyvinula na poměrně vysokou úroveň se slušnou znalostí lidské anatomie (doloženou ikonografickými prameny) a kombinující empirické i čistě religiózní komponenty již v prehistorickém období. Zároveň výpověď pramenů nasvědčuje tomu, že základní znalosti, principy a koncepty řecké prehistorické a archaické medicíny byly pouze převzaty Hippokratem a jeho školou v 5.-4. století př. Kr. a v jejím rámci dále systematizovány a vyvíjeny. Spousta invazivních/chirurgických zákroků, lékařských procedur i léčiv popisovaných hippokratiky je ve skutečnosti mnohem staršího, pravděpodobně již prehistorického původu. Hlavním a nejcennějším přínos hippokratovské školy je proto důkladná systematizace, vývoj a následné rozšíření lékařských znalostí a dovedností. V dějinách západní medicíny by však neměl být zapomínán ani příspěvek mnoha „bezejmenných“ prehistorických a archaických léčitelů, filozofů a lékařů.

>>> archiv pozvánek

Ústav řeckých a latinských studií srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku, již věnují 

prof. Pavlu Olivovi, 

významnému českému badateli na poli dějin antického světa
a dlouholetému předsedovi JKF k jeho životnímu jubileu.  

Od humorů k temperamentům. Původ a proměny humorální teorie
a teorie temperamentů

Mgr. Sylva Fischerová, PhD. (FF UK)

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 6. prosince 2018 v 18h

na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).  

Součástí prosincového setkání bude rovněž výroční členská schůze JKF, proto prosíme členy o laskavou účast!

Anotace přednášky: 

Přednáška si klade za cíl představit nejprve humorální teorii, chápající lidské tělo jako složené ze čtyř základních součástí (krve, hlenu, žluté a černé žluči), která je poprvé formulována v hippokratovském spise O přirozenosti člověka, její komponenty však nacházíme v tradici řeckého myšlení už od Homéra a presokratiků. Dále podnikneme pokus zmapovat složitý a několik století trvající proces, během nějž se tato teorie amplifikuje v teorii temperamentů (sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik), která sklidila v kulturních dějinách – nejen evropských – fenomenální úspěch. 

>>> archiv pozvánek