Prosincová přednáška

 

2020 prosinec

 JKF a ÚŘLS srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku

Postava Bríseidy v Iliadě: funkce zobrazení vztahů v trojici  Achilleus – Bríseis – Patroklos ve struktuře Iliady, 

 kterou přednese

  Mgr. Barbora Krylová, Ph.D.

(Mnichov)

 Přednáška se koná ve čtvrtek 10. prosince 2020 v 18:00 hodin

     přes platformu ZOOM (link pro přihlášení naleznete zde).    

   

 

Handout je ke stažení zde.

 

Anotace přednášky: 

Bríseis, Achilleova (nejen) zajatkyně, kterou dostal dle vlastního výběru rozhodnutím shromáždění řeckého vojska jako „čestný dar“ (γέρας, tj. symbolické materiální uznání válečných zásluh), poté co dobyl město jejího původu Lyrnéssos, není v Iliadě představena jen jako „cenné vlastnictví a symbol společenského uznání“, jehož svévolným a nespravedlivým odnětím se Agamemón pokusí Achillea ponížit a dostat pod svou kontrolu, ale také jako postava s vlastními názory, pocity a postojem k situaci, která jako jediná vedle Achillea (a Patrokla) dokáže emočně překročit dělící čáru mezi bojujícími stranami.

 Přednáška se pokusí ukázat, jakou roli hraje zobrazení vysoce nestandardních vztahů v trojici Achilleus – Bríseis – Patroklos (které jsou založeny především na vzájemné lidské blízkosti a respektu, čímž se zásadně odlišují od běžných společenských norem válečného konfliktu) v celkové struktuře Iliady - konkrétně (i) jak se podílí na konstrukci postavy Achillea jako člověka schopného hluboké empatie a soucitu a zároveň schopného překračovat hranice a měnit pravidla, pokud morálně neodpovídají jeho absolutně nastaveným kritériím, a (ii) jak přispívá k motivaci Achilleova jednání v závěrečné vrcholné scéně Iliady, ve které se rozhodne (za sebe i za mrtvého přítele Patrokla, v jehož jméně a intencích jedná) nejen vydat Hektorovo tělo a zároveň jeho otci Priamovi projevit hluboký respekt a soucit, ale dokonce prokázat poctu i samotnému Hektorovi tím, že sám zahájí rituální úkony nutné k jeho důstojnému pohřbu (omytí těla, oblečení do cenných trojských oděvů z výkupného a vlastnoruční pozdvižení Hektorova těla na lehátko).

 >>> archiv pozvánek

Přednášky Jednoty klasických filologů

 

Vážení a milí členové,

vzhledem k současné situaci se březnová přednáška a pravděpodobně i následující přednášky Jednoty klasických filologů ruší. O další přednášce, která se bude konat, budete informováni emailem.

Přejeme všem pevné zdraví, hodně štěstí a na zase brzy na shledanou!

 

čtyřlístek

 

 

 

 

 >>> archiv pozvánek

Únorová přednáška

 

 

2020 únor b

 

 JKF, ÚŘLS a KREAS srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku

Voices in the dark. Valerius Flaccus’ reinvention of the nyktomachy scene, 

 kterou přednese

  Dr. Simone Finkmann

(Heinrich-Schliemann-Institut, Rostock)

 Přednáška se koná ve čtvrtek 27. února 2020 v 18:30 hodin

     na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).    

   

 

 Anotace přednášky: 

 Nyktomachies are an important structural element in ancient epic. They can easily be identified by their clearly demarcated time frame that reverses the conventional start and end point of traditional battle scenes. Despite their shared framework nyktomachies can take on many different forms from a dangerous nightly scouting expedition and a nocturnal ambush on one or more individuals to a night raid on the enemy’s camp and its sleeping soldiers to the destruction of an entire city, as in the case of the most famous nyktomachy in ancient literature, the sack of Troy with the stratagem of the Wooden Horse. On account of the ethically questionable nature of this rarely employed military strategy that is generally conducted as a last resort in which the attacking party surprises the sleeping enemy, the majority of fully developed nyktomachy scenes in ancient epic contain private discussions among the leaders as well as a war council in which the reasons for conducting the nocturnal attack are addressed at length. At the same time, due to the secretive nature of the nightly mission, the subsequent attack itself is carried out in silence. The Flavian poet Valerius Flaccus deviates from this narrative pattern and thereby changes the nature of the nocturnal fighting as well as its impact on both sides.

 

 >>> archiv pozvánek

Lednová přednáška

01paleyaD

                                    JKF, ÚŘLS a KREAS srdečně zvou všechny členy i veřejnost na přednášku

Byzantine Models of Time in a Northern Russian World Chronicle of the 15th C. 

 kterou přednese

  Dr. Sabine Fahl a Dieter Fahl

(Universität Greifswald/Berlin)

 Přednáška se koná ve čtvrtek 30. ledna 2020 v 18h 

     na ÚŘLS FF UK v místnosti 147 (Celetná 20, Praha 1).    

 

 

 Anotace přednášky: 

The Paleya genre, an area long neglected because of its complexity, in the last decades gained more and more scholarly attention. The so called Short Chronographic Paleya, compiled in the Novgorod area in the early 15th century, is part of this tradition, linking Old Testament history, para-biblical traditions and chronography from the creation of the world to the Byzantine emperor Romanos I. Lakapenos (10th century).
For the first time, the Church Slavic text of the Short Chronographic Paleya is now made accessible to scholars who are not Slavists by a critical face-en-face edition (Church-Slavic and German) with commentary. Jewish and Christian non-canonical, canonical and chronographic texts — most of them inhereted from Byzantine sources, some preserved only in Slavic, some preserved in parallel traditions — offer a multi-faceted picture of the historical knowledge, an educated monk in Northern Russia had at that time.  Building on current findings — above all on the latest studies of the Paleya tradition, made in a Russian-German-Bulgarian team — the paper analyses the models of time in the Short Chronographic Paleya, exemplifying paths of transmission and methods of choosing and compiling the sources.

 >>> archiv pozvánek